Apache se vyjadřuje ke každé položce na albu WHO DO YOU THINK WE ARE

 

WHO DO YOU THINK WE ARE je jedna z nejlepších neznámých písní Alice Coopera. Pocházi z jeho new wave období na začátku 80. let (zkuste alba Flush the Fashion a Special Forces). Byla to jedna z prvních voleb když šlo o coverze na tohle album a tohle byl první pokus jak tu skladbu adaptovat na Midnite Razors song. Trochu jsem si přitom dovolil upravit jeden verš. Nejdříve jsme s touhle verzí nebyli spokojeni – zněla nám až přiliš moderně. Proto jsme ji zkusili nahrát ještě jednou a tentokrát jsme se nechali hodně ovlivnit Twisted Sister. Původní verze se ale velmi líbila jednomu našemu dobrému příteli, který nás přesvědčil, ať jí dáme šanci. Časem jsme dospěli k názoru, že jako úvod alba bude právě ona tou nejlepší volbou.

Krom zmíněných verzí existuje ještě new wave podoba toho songu v podání našeho vedlejšího projektu Young Analphabets. Což jen dokazuje jak je pro nás tahle písnička důležitá.

Aby toho nebylo málo, ten titul jsme použili jako název celého alba. Vzhledem k tomu, jak je to album koncipováno, bychom pro něj lepší titul stejně hledali asi jen těžko.

 

EAT YOUR SHIT je čisté a naprosto spontánní uvolnění naší frustrace z dění na našem YouTube kanále (budiž mu země lehká). A jak pravil jiný náš dobrý přítel, „je to totálný moshpit“. Ta skladba vznikla asi za deset minut a přibližně stejně tak rychle byla nahraná. Když je to v tobě a musí to rychle ven, občas se to povede až překvapivě dobře. Myslím, že v počtu vulgarit zůstane tahle píseň v našem repertoáru už navždy nepřekonána.

 

COVER OF NIGHT byla Midnite Razors songem čtvrt století před vznikem Midnite Razors. Když jsem koncem devadesátých let dostal k recenzi pro magazín Spark album Good Rats, na němž tahle skladba čněla jako monument, bylo mi na první poslech jasné, že tohle je neskutečný skvost. Melodický hard rock tohohle kalibru a ještě s tak úžasným vlkodlačím textem, byl v té době jednoznačně živou vodou. Když se vybíraly songy pro tohle (poloviční) cover album, ta skladba byla samozřejmou volbou.

 

ANOTHER RUSSIAN WEDDING je náš nejlepší autorský song tohohle alba. Na Spotify je to pak dlouhodobě nejúspěšnější skladba z něj. Což je vzhledem k tomu, po jakých klenotech jsme sáhli, celkem co říct. V každém případě, tahle věc se povedla mimořádně a my jsme si toho plně vědomi. Myslím, že hodně práce odvádí už jen samotný název. Kdo nebo co mě k němu inspirovalo, si ale tentokrát nechám pro sebe. Malá nápověda: Poslouchejte staré The Angels ještě s Docem u mikrofonu. Nejenže jsou skvělí, ale když je budete zkoumat dostatečně do hloubky, možná na něco přijdete. Předem ale upozorňuju, že odpověď na to, co „další ruská svatba“ vlastně znamená, to nebude.

 

Cheap Trick z dob, kdy s nimi ještě hrával Bun E. Carlos (což bylo vlastně asi tak do předvčerejška) prostě miluju. Ta kapela má na kontě úžasná alba jako Heaven Tonight, Dream Police, One on One nebo Cheap Trick '97. A na nich hromady fantastických písní. Některé jsou skoro úplně neznámé, jako třeba zrovna tahle. Když byli CT v roce 1994 krátce u Warner Bros., vydali album Woke Up with a Monster. Titulní píseň a YOU'RE ALL I WANNA DO vyšly na singlech a měly i videa. Všechno to tehdy zapadlo – holt grungeová éra. Tahle písnička je power popový masterpiece a my jen doufáme, že jsme ji moc nezprznili.

 

Skladeb, které se jmenují PAINKILLER, není v rockové historii málo. Tahle je od Teda Nugenta a vždycky se nám líbila. Pochází z jednoho z jeho nejhorších alb z 80. let. A i když se tam opravdu vyjímá, intenzity jeho klasik nedosahuje. My jsme ji zkusili udělat tak, jak by se podle nás na Teda opravdu slušelo a postavili ji na opravdu zabijáckém rifu. Myslím, že tahle věc se vážně povedla. I když s tím rifem jsme možná mohli trochu šetřit.

 

RUN, RUN… byl pokus o další baladu do repertoáru Razors. Skutečných balad máme pomálu – vlastně donedávna jen jednu. A to je ještě coververze (i když snad zdařilá). U téhle jsme zkusili čistě hard rockový přístup. Místy mi to připomíná staré Demon z počátku 80. let. (Pokud tyhle Angličany neznáte, jejich první dvě alba z časů NWOBHM jsou vážně parádní.) V textu se po čase objeví trocha té Midnite Razors mytologie a závěrečný refrén se sborem se myslím hodně povedl. Finální sóla tenhle kousek protáhla na jednu z našich nejdelších skladeb vůbec. Run, Run… má dost příznivců, ale i odpůrců. Myslím, že nepatří k našim nejlepším kouskům a na textu je znát, že byl šitý trochu horkou jehlou. Ale na albu má funkci určitého zklidnění a svůj účel tam plní myslím celkem dobře.

 

HELL BENT FOR LEATHER z našeho nejoblíbenějšího alba Judas Priest (Killing Machine) jsme nahráli den po ukončení prací na třetím albu. Bylo to spontánní záležitost, vzniklá bez jakéhokoliv stresu a vyšla snad hned na první pokus. Od originálu se dost liší a typičtí Midnite Razors to taky nejsou. Ale ta instrumentální mezihra je vážně dobrá.

 

SLIPPERY SHOES byl předposlední song, který jsme na album (na Silvestra 2025) nahráli. Inspirací k němu nám byla jedna epizoda Twilight Zone (What You Need) a moje tehdejší nepříjemná zkušenost z chůze po zledovatělých chodnících. Hudebně jsme chtěli bluesovější pokračování Another Russian Wedding a řekl bych, že je to na tom songu znát. Myslím, že se to docela povedlo.

 

Když poctivě zkoumáte všechna zákoutí osmdesátkového glam metalu, jednoho dne narazíte na Electric Angels. Tahle kapela jedné desky byla hodně dobrá a THE DRINKING SONG je jejich masterpiece. Do výběru coverů na tohle album šla tahle věc jako jedna z prvních. Naše verze je možná až trochu moc podobná originálu. Trochu víc harmoniky, trochu víc piana, ale jinak se moc neliší. Každopádně nahrát jsme ji chtěli moc.

 

BLEEDING HEART je skvost, který často neznají ani sami příznivci německých metalových klasiků U.D.O. Složili ji dva členové původních Accept (Udo Dirkschneider a Stefan Kaufmann). Myslím, že ta skladba vyšla pouze jako japonský bonus nebo tak něco. Nikdy jsem to nechápal – takový potenciál a přitom je to vlastně rarita. Cítil jsem, že v trochu rock and rollovějším pojetí by to mohlo Midnite Razors hodně sednout. A taky že sedlo. Trochu jsem změnil text, aby to k nám víc pasovalo. Řekl bych, že z toho nakonec vyšla jedna z nejlepších věcí na albu.

 

BRIGITTE BARDOT původně na albu ani neměla být. Song vznikl hned zkraje roku 2026 jako reakce na skon mého sex idolu z dětství a raného mládí. Nekomplikovaný, spontánní rock and roll, kde jsem k B.B. přidal ještě Phoebe Cates, herečku z 80. let, která se mohla stát velkou hvězdou, ale dnes si na ni jen málokdo vzpomene (zkuste oba díly Gremlins). Ikonická bazénová scéna z filmu Fast Times at Ridgemont High je vlastně slavnější než samotná její protagonistka. B.B. vyšla původně čistě jako samostatný singl, ale cítil jsem, že to album potřebuje ještě dvanáctý song. Tak jsme ho tam přišoupli a dobře jsme udělali.